Athény 2. den - 2. část
Díl 3., 7 dnů v Athénách
21. den CDD/10. 6. 2017 Náměstí Syntagma, Evzóni
odchod z hostelu: 11.00 hodin trasa: pěšky
nocleh: 2/6 nocí hostel San Remo celkem z Prahy najeto: 3 322 km
- pokračování z minulého dílu -
Venku opět cvrkot. Obří výlohy střídá prázdná vybydlená ulice s posprejovanými zdmi. Polovina domů polorozbořená a na prodej. Jsem v úplném centru Athén, přitom sama a je tu TICHO! Tu a tam se jen prosmýkne typická hubená kočka s dlouhým ocasem. Velké kontrasty najdete všude, v hlavním městě ještě víc .... Na konci chudé uličky opět klasika: obchodní ulice a s ní spousta chvátajících i lelkujících lidí. Další hudebníci sedí či stojí v nepravidelných intervalech u kraje, před sebou pouzdra nebo klobouky na drobné mince. Také přihazuji. Muzika zezadu se mísí s ampliony přede mnou. S úsměvem míjím barevného flašinetáře, i když ten tedy s Řeckem mnoho společného nemá. Výlohy začínají být o něco skromnější než před chvílí, často mají vystrčené napěchované pulty před krámem. Na rohu zelenina prodávaná z auta. Paráda - i na to si pamatuji a cítím se tu jak ryba ve vodě :-).
Odbočuji "po čuchu" doleva na nějakou širší třídu. Až doma, z mapy zjišťuji, že jsem vešla na velmi známou třídu Ermou (Ερμού). "Zaplaťpánbu" - od dob mého dětství své jméno nezměnila! Za ní se už uličky zužují a obchůdky zhušťují, úměrně tomu přibývá turistů. Tam začíná pověstná Plaka; proslulá stará obchodní čtvrť, která sahá až pod Akropol a kde seženete úplně všechno :-). Zvedám hlavu k blankytnému nebi. Je červen, a přesto se ve výšce klimbají girlandy žárovek, jako by se chystaly Vánoce. Uprostřed zavěšený drátěný lampión. Mám pocit, že úplně stejný tu visel už v šedesátých letech, když mi bylo asi 6 let, a my děti se celý rok těšily, až budou ulice zase zářit (tím víc, že z tehdejšího Československa jsme to ještě neznaly). Na hlavní athénské náměstí Syntagma jsme se totiž jako rodina každoročně chodili dívat na obrovský svítící vánoční strom postavený pro tyto sváteční dny před Parlamentem. Se ségrou jsme se trochu se obávaly velikého muže v červeném oblečku a vysokých botách s bílým vousem. Santa Claus alias Děda Mráz se tady vždycky procházel a přál lidem do nového roku. Táta nás s ním na památku vyfotil :)...
.... zpět do roku 2017: Brzy se Ermou rozšiřuje v zelené náměstí. Vypadá to tu povědomě. Mrknu na pouliční tabulku na rohu. A ejhle - Syntagma (Σύνταγμα)!! "Je toto možné???" Nohy mě sem prostě dovedly. Nemohu uvěřit, že po více než 50 letech dojdu bez mapy v tak obrovském městě od hostelu až tam, kam jsem chtěla dojít. Zastavuji těsně před turistickým vláčkem a zavírám oči. Kolem mě čilý hukot, ale já se cítím na rohu sama, a připadám si zase malá holka. Prodýchávám se, klid. Chce se mi zpívat: JSEM NADŠENÁ !!!!!!!!!
Nemohu jít hned do parku přede mnou, který se rozkládá zhruba na polovině náměstí. Na rozdíl od předešlé Omonie tady modernizace díkybohu nezasáhla. Děkuji. Nemohu se hnout z místa, to by byl příliš rychlý střih. Uhýbám ještě pomalu po chodníku na stranu, abych si to "Setkání Se Syntagmou" vychutala. Je krátce po poledni, vedro dostoupilo vrcholu. Cítím slabost. Opírám se lehce o fasády bohatých činžáků. Nesmím upadnout! Cože??? Přes ulici, která zde obtáčí náměstí, spatřím VODU! Nízká, kaskádovitá fontána se táhne po této straně parku. Přesně to potřebuji. Opatrně přecházím, shazuji sandály a sedám na leštěný mramor. V chladivé padající vodě se oplachuji a slastně nořím nohy až po lýtka. Bohové jsou, jak je vidět, mocní!
Ani nevím, jak dlouho jsem tak seděla a brouzdala se v bazénkách vody. Přitom jsem posvačila z vlastních zásob a řádně popila. Občerstvená, jsem zase plná chutě vyrazit. Mezi ostrovy trávníků s vysokými plamami na pískem vysypaných cestách lemovaných pečlivě zastřiženými nízkými živými ploty je prošpikováno stánky a lidmi. Koná se tu nějaký knižní veletrh. Všichni se tu veselí, nakupují nebo jen tak odpočívají rozprostřeni na zelené trávě pod mohutnými eukalypty. Prodejci lákají na své zboží. Někteří ještě domalovávají poslední plakáty. Odněkud dostávám reklamní vějíř. Jsem vděčná, dobrý nápad... Zeleň ustupuje. Přede mnou se rozložilo bílé mramorové schodiště (v Řecku je skoro všechno z mramoru). Z obou stran vlezy do metra a podchodu. Nahoře, za čtyřproudým bulvárem, se vypíná mohutná budova parlamentu. Ach jo - jako bych se na moment ocitla v Praze na Václaváku s Národním muzeem a Magistrálou...
EVZÓNI (Ευζώνων). Náhodou přicházím ve chvíli, kdy začíná střídání královských stráží. Boží! Zařadím se do hloučku turistů s cvakajícími fotoaparáty před prostranství pod parlamentem a užívám si to asi 20ti minutové divadlo; Snědí muži s kamennými tvářemi v krátkých sukýnkách a za každého počasí v bílých teplých punčochách. Já si sice pamatuji bílé sukýnky a tihle mají béžové, ale nešť. Na nohou boty se zvednutou špičkou zakončenou obrovskou bambulí (v muzeu v Janině jsem překvapeně zjistila, že pocházejí z krojů severního Řecka), na hlavě červená čepička s dlouhým střapcem přes rameno. Kráčí předepsaným (někdo se směje) krokem: pokrčit, zvednout, natáhnout, položit. Oba proti sobě a naprosto synchronně, jako stroje. Uprostřed si několikrát dají pusu - rozuměj - dotkne se špička špičky :-). Na závěr si vymění místa u strážních budek, zaharaší ručnicemi a je konec. Nyní nám, čumilům, ochranka pokyne, že se s nimi můžeme vyfotit. Vzpomínám ale, že mám doma fotku s Evzónem odněkad jinad!? Až při odjezdu z města zjistím, že to bylo před královským, dnes prezidentským palácem, o kus dál, kde se stráž pohybuje také. Tzv. Evzóni hlídali dříve krále, dnes prezidenty. Jinak se nic nezměnilo... :-).
Ve své sbírce pohledů jsem objevila vzácnost. Celkový pohled na náměstí z roku 1964, kde byl zrovna zachycen pohřební průvod krále Pavla I. (viz fotogalerie níže). Byla to velká událost - pamatuji se, jak jsme se jako rodina na něj byli dívat z některého z oken v přilehlých ulicích. Na trůn pak usedl jeho krásný mladý syn Konstantin s manželkou Sofií.
Na pohlednici v pozadí se vypíná jedna ze dvou dominant Athén, kopec Likavet. Stále na mě odněkud mezi domy mrkal jakoby mě zval, až jsem se rozhodla ho zrovna dnes navštívit...