Bloudění

5. díl CDD/okolo Peloponésu

53. den CDD / středa 12. 7. 2017 - Tyrins, Mykény, Argos  

odjezd:  17 hod                                                                                                                               trasa:  124 km, 10. a 11. benzín nocleh: kemp Lido v Tolu 4/6                                                                                                    najeto celkem 5 398 km z  Prahy  

Pokračování z 53. den CDD- Nafplion

Po ránu cvičeníčko ve vodě, cítím se odpočatá. 3. den v Tolu, pohoda, nikam nespěchám. Postel by možná byla lepší, ale když si vzpomenu, že přímo pod balkonem penzionu báby Kivery byla pláž, asi bych si tam klidu moc neužila. Rozhodně nelituji. 

Po celodenním vedru vyrážím na další výlet do okolí Tola. Namířila jsem si to nejdříve k Tyrinsu. který na me kdysi udělal větší dojem než Mykény. Tentokrát to nevyšlo. Ukazatele zmizely, na mapě nic, jedu po čuchu. I když celkem rovina, serpentina za serpentinou, silnice úzká a děravá, chvílemi kamenitá. Kam to jedu?? A dochází mi benzín. Nerada otáčím a v první vesničce, kde lišky dávají dobrou noc vděčně vítám pumpu. Na karty si tu nehrají. Beru tedy jen 5 litrů. Až později, opět v Nafpilonu, Puntíkovi zcela naplním bříško... :). 

Uběhly asi dvě hodiny. Už jsem to vzdala, když jsem na okraji obrovských příkopů našla ošuntělou tabulku - Tyrins ! Připomínka zašlé slávy. Ale já si pamatuju obrovské kvádry antické zříceniny hradu. Utkvělo mi, že nebyly nijak spojované a jen tak "na sraz" držely staletí vysoké zdi. Alespoň určitě vyšší než jsem byla tenkrát já :).  Nikde nic, jen zarůstající obrovské valy, závora, rozbitý plot. Přeci není možné, aby takový obrovský hrad jen tak zmizel ???  "Motala" jsem se okolo ještě párkrát, ale památný Tyrins mi nebyl souzený. Nechal jsem ho tedy "na příště" a frčela do blízkých Mykén.

Je 19 hodin, za hoďku zavírají. To dám. Co si vzpomínám, nic moc tam nebylo. Kouknu jen na Lví bránu a Agamemnonovu hrobku. Chtějí plnohodnotnou vstupenku za 12e. Dobrá, chvátám. Okrsek není velký, ale vodní studna vzadu byl pro mě OBJEV. Muzeum se zlatou maskou musím už vynechat. Bloudění kolem Tyrinsu se mi přeci jen trochu vymstilo... Procházím s úctou 3 kupolovité hrobky královen, ale ta největší, Agamemnonova, tu jaksi chybí. Nebo ne? Turnikety za mnou zaklapávají a jedu omrknout, co to bylo avizováno o kousek níž pod hlavním vchodem do areálu. Malá dřevěná bouda je bohužel již také uzavřena, železné řetězy omotány pevně kolem vstupní brány. Ani už nikoho nevidím, abych ho "ukecala" a jukla dovnitř, protože můj lístek, tak jako do muzea, platí i sem.  Obcházím zvědavě kolem plotu a STRNU: potutelně na mě vykukuje obrostlý vršek obrovského úlu. Ufff  - TADY JE ! Největší z místních hrobek, která byla přisouzená manželovi Heleny Trojské. Dál jsem se nedostala. Nevadí, vím, že byla totožná jako ty tři nahoře, jen mnohem, mnohem větší. Ale že bývala takhle stranou ... ?? 

Na zpáteční cestě si ještě projedu rozsvícený Argos. Nad ním monumentální kopec, který je vidět odevšad. Chytnu silničku a už stoupám do vršku. Hradní brána dokořán :o.  Projdu pod hvězdičkami nerušeně kolem středověkého hradu. Město a celý kraj mi leží u nohou až k Tolské zátoce. VELIKÁ ODMĚNA !!! 

Pokračování příště......