Plavala jsem v Korintském průplavu!
5. díl CDD/okolo Peloponésu
52. den CDD / úterý 11. 7. 2017, výlet Korinth-Nový Epidauros
odjezd: 12:35 hod trasa: 194 km nocleh: kemp Lido v Tolu 2/6 najeto celkem 5 242 km z Prahy
Pokračování z 51. den CDD- Bába Kivera
Ubytování v Tolu (Τολό) v kempu LIDO je pohodové. Je sice velký, ale členitý, takže člověk pocit soukromí má. Místa na stany a karavany na čistě upravených terasách zastíněných proti slunci rohožemi a plachtami. Sociální zařízení perfektní. Jako většinou, i tady venkovní bazénky na omývání písku z nohou. V plné sezóně poloprázdno. A přes silnici hned pláž! Palmová alej, píseček, lehátka s deštníky zdarma, uprostřed výhledu maličký ostrůvek. JSEM NADŠENÁ. Tady sice lidí dost, ale nevadí. Prostě jsem se ocitla v jedné z nejznámějších rekreačních oblastí Řecka...
Po poledni odjíždím na výlet - ještě jednou na Korinth. V podstatě zpět, ale tentokrát přímou a kratší cestou, takže žádné horory jako včera. Rozhlížím se kudy jedu; odbočky Argos, Mykény, se mi budou hodit ...
Blížím se k městu Korinth (Korint, Κόρινθος). Od sestry mám doporučení na horu Akrokorinth (Ακροκόρινθος) na vrcholku se snad největší středověkou pevností v Řecku. Tipuji, která to bude. Náhle se přede mnou vynořila cedule na kemp DOLPHIN. Tak vidíš, pedevčírem tě hledám - zajedu se na tebe podívat: Odtud cesta jednoduchá jak facka. Kemp velký, ale příjemný, s vlastní pláží. Téměř prázdný. Zrada byla 100m od vjezdu se mělo sjet z hlavní silnice. Přesně v místě, kde jsem se na kemp ptala. Řekyně kroutila hlavou, že to nikdy neslyšela. Ukazatel byl trochu stranou a v šeru jsem ho prostě přehlédla a profrčela po hlavní dál... Tak Delfíne, čau, možná někdy příííštěěě :).
Horu nebylo složité najít. V těsné blízkosti města se rozkládá prakticky jediná. Kolem antického okrsku stoupám příkrými serpentinami na plošinu ve výšce 575 m n.m. Poloprázdné parkoviště. Nádherný kruhový výhled na Korinthský záliv, na jižni stranu již mě důvěrně známé kopce ve vnitrozemí s vyšlapanými stezkami na okolní vršky. Pod sebou mám bílé město. U brány do pevnosti trochu "pecháček": zavírají už v 15 hodin - mám na prohlídku sotva půl hoďky. Když slíbím, že se včas vrátím, dostanu na ruku razítko a jsem propuštěná bez placení. Po vysokých kamenných schodech se chvatně vyšplhám za druhou bránu, zbytek hradeb táhnoucích se po hřebeni mi zůstal utajen. Nevadí. I tak jsem ráda, že jsem sem vyjela. Vane mírný větří, kochám se.
Vykopávky ve Starém Korinthu na úpatí Hory obejdu pouze zvenku. Areál je malý a skoro všechno je vidět přes plot. Muzeum oželím. Nový Korinth mě ničím nezaujal, ač jsem tu projížeděla 2x. Typické řecké bílé krychličky domů s max. 5-6 patry s balkony či terasami kytými markýzami. Pravoúhlé frekventované silnice, semafory, obchody. Před výjezdem z města nenápdaná odbočka vlevo. Okamžité rozhodnutí: vjedu tam. ANO - ocitám se opět u ústí Korinthského průplavu ! Ale z opačné strany než před pár dny. ÚŽASNÝ OBJEV !!! Díky.
Tady, takřka v rovině, se voda rozlévá do šířky a nízké břehy lákají ke koupání. Smí se to?? V budce na podobné pohyblivém mostě jako v Isthmii není nikdo vidět. Sáhnu pro plavky a už brázdím vlnky Korinthského průplavu. To je ZÁŽITEK :o !!! Raduji se jak malé dítě. Světelná signalizace upozorňuje, že za pár minur bude přejezd pro auta uzavřen a začne rituál ponořování vozovky. Z prostředka široké laguny bez dechu pozoruji v dálce první plavidla, která se přibližují mezi kolmými stěnami. Nikdo mě nevyhání, ale přesto se raději vracím ke břehu. Vychutnávám si znovu to jedinečné divadlo. Přede mnou se promenují jedna za druhou nádherné jachty i malé lodičky a vyplouvají na širé moře. AHÓÓÓÓJ lodě, AHÓÓÓJ průplave ! Dnes to byla opravdu důstojná tečka za vstupem na Peloponés .
Zpáteční cestu do Tola volím po východním pobřeží. A udělala jsem dobře. Minu po poleponéské straně nyní už mně známou Isthmii, kde je mj. hned u moře také kemping. Silnička se vine nad malebnými výhledy a zátokami. Do jedné sjedu. Objevuji Nový Epidauros - Nea Epidauros (Νέα Επίδαυρος) ! Zase jedna nečekaná Pecka na trase. Krásný přístav, jedna taverna vedle druhé. Čas na večeři. V širokém křesle vystlané měkkými polštáři dávám luxusní řecký salát - Choriatiki salata (Χωριάτικη σαλάτα) za 6,50 eur a lahodnou citronádu za 4e podávanou v zavařovačce jak od maminky :). Nemohu to sníst, nechávám si zbytek zabalit s sebou.
Procházkou podle vody dojdu na nízký polostrůvek. Mumraj městečka zůsta za mnou. Na vršku, jak jinak, kostelík, zřícenina a zde i jakási vinárna. V pomerančovém sadu zralé sytě oranžové plod. Na louce se pasou koně. To nemá chybu ! Na okraji dokonce malé řecké novodobé divadlo. Dočtu se, že kousek odtud ve slavném antickém Epidauru hrají ! Zbytek cesty do Tola přemýšlím, jak se na představení dostat....
Pokračování - 53. den CDD, Nafplion ...