Mykonos 3. den

4. díl CDD/Athény-Korinth

41. den CDD/pátek 30. 6. 2017 - Mykonos Town

budíček: nevim :-)                                                                                                                                            trasa: bus, pěšky nocleh: stan, kemp P.B.H. 4/7                                     najeto z Prahy celkem: 4325 km - Puntík zaparkovaný v Rafíně

Pokračování z 40. den CDD - Mykonos 2. den

VÝLET DO CHORY. Noci jsou stále stejně hlučné. Mám zaplaceno předem ((poprvé!) a ještě kartou, ale dohadovat se nechci. Kdyby tomu tak nebylo, odjela bych s tím, že si najdu nějaké klidnější místo. Na mapě ještě jeden kemp uvádějí.

Dnes děti doma dostávají vysvědčení a já vyrážím do hlavního města ostrova. Přeci se už musím jet podívat zblízka na ty slavné mlejny! Busík s řeckými rytmy mě doveze známou cestou na autobusové nádraží La Fabrika (žádnou fabriku jsem tam neviděla :-)). Celý den se jen tak toulám po městečku. Vychutnávám atmosféru nejen u šesti populárních mlýnů, které jsou více méně v obležení motorek. Takřka povinně vytáhnu pastely, tohle si přeci nemohu nechat ujít. Moc mi to nejde. Nedaří se mi "odhmotnit" a vnímat jen stožáry protínající blankytné nebe... Po chvíli to složím. 

Více mě přitáhly bílé křivolaké uličky s obchůdky, tavernami, a nekonečnými kostelíčky. Tam jsem se mohla ztratit a nevnímat, že jsem v jednom neobleženějších míst Řecka. Moderna se mísí s tradicí. Vesměs vše opravené a načinčané pro turisty. Je jich tu mraky, ale nějak se to dá. Člověk s tím na takovémto místě pochopitelně více méně počítá.

Jednou z uliček se protáhnu až k moři. Přístav Old Port (Παλιά θύρα) na dosah!  Lodičky, hledám pověstného pelikána. Není tu, jen pár kachen. Na zahrádce si dám plněnou papriku a výjimečně si nechám nalít i retsinu. Typické pryskiřičné řecké víno, které jak si pamatuji naši odjakživa pili. Klid a pohoda. Děkuji! 

V zátoce u modrého kostela sv. Nikolaa to na mě přijde. Opřu se zády o protější dům a svezu se na zem. Natáhnu nohy po vychládajícím asfaltu. Nic nemusím. Jen tak pozoruji cvrkot - tmavý chlapec odváží odpadky, dítě hází do vody drobky pro rybičky, druhé se brouzdá okrajem přílivu. Slunce se začíná klonit z obzoru. Lidé se shromažďují na molu, začíná večerní pozorovací rituál. Já mám naopak právě teď chuť vytáhnout barvičky. Pokouším se zvěčnit tuhle scenerii sv. Mikuláše se zapadajícím sluncem, která se tu neměnně opakuje už po staletí. Proti tomu jsme my brabenečci se svými trablemi úplně nicotní... Bohové! 

Krásně prožitý den končí. V klidu se zmrzlinou si počkám zpět na linku do Paragy. 

Pokračování příště... Mykonos 4. den, Zkoumání ostrova