St. MICHAEL (AU) – LAŠKO (SLO)

Díl 1.- Cesta tam

4. a 5. den/24.-24. 5. 2017, Laško             272 km

odjezd 9,30h                                                                                      celkem najeto:  759 km

nocleh: stan v lesíku u kostela Sv. Mihála, 2 noci

STRÁŽÍ MNE SAMÝ MICHAL :-). Při probuzení v penzionu stále leje jako z konve. Moc jsem se nevyspala, ale zato jsem využila wifi a poslala domů 1. zpravodajství. Když nebudu na mailu, mám za úkol se hlásit alespoň esemeskami, že žiju. Při placení jsem nabídla platební kartu a jsem nadšená, že to bankou prošlo. Budu zvědavá na poplatky za převod Kč /eu. Cena za nocleh vysoká, 55,- éček/noc bez snídaně. Pravda, jsem v Rakousku ...

V autě každé ráno zakresluji do za účelem své cesty zakoupeného euroatlasu Marca Pola včerejší trasu, do diáře kilometry, hodiny, dny a do notýsku účty. A vybírám trasu kudy a kam dnes. Bez dálnic a navigace - to bylo od začátku moje předsevzetí. Takže teď to musím objet přes Knittelfeld a Koflach až ke Grazu. Tam jsem se trochu motala; do centra mne to nepustilo. Asi nestál za to. Odtud kolem Muru už svítí sluníčko. Hranici se Slovinskem na Spielfeldu přejíždím v pohodě. Na hlavní město MARIBOR jsem byla zvědavá. Nikdy jsem tam nebyla a vím, že se tu konaly Zimní OH. V centru nebylo kde zaparkovat, tak zajedu do i u nás známého obchodního centra Europark. Na terase nad řekou s panoramatickým výhledem na celé město jsem dobře a levně poobědvala s žebrajícími barevnými vrabčáky. Okolo 17 hodiny dojíždím do městečka LAŠKO na řece Savinja. Nade mnou se na vysokém kopci tyčí kostel. To by byl výhled! Ale kudy k němu? Už jsem skoro za městečkem, když si všimnu malého ukazatele St. Mihál. Jedu.  

ODPOČINKOVÝ DEN. Úzká serpentina mne včera dovedla, když ne do nebe, tak přímo k onomu kostelu. V reflektoru zapadajícího slunce byl až mystický. A opět mne Michal provází - synku, děkuji! Chci tu spát. Procházím lesnatý hřbet kopečku před kostelem. Na plácku mezi listím, borůvčím a padlými kmeny stavím stan. Jsem na čundru se vším všudy :). Ticho, jen stromy šumí. Ležím na zádech, vysoko nad sebou na pozadí blankytného nebe pozoruji kresbu korun stromů. Zpívám si: "Mám rozprávkový dóóóm...". Rozhodla jsem se, že tu zůstanu.

K ránu přišla bouřka a zjistila jsem, že do stanu teče. Škody naštěstí nebyly velké. Nejvíc to odnesl nový Marco Polo. Prokládám stránky suchými listy a suším. Suším vše už pod teplým sluníčkem. Kromě vody mne ještě přepadla klíšťata. Hned 9 se jich do mne zakouslo, preparuji je při vaření snídaně. Odpolko si projdu okolí. Objevuji dobře značené turistické stezky propojené k dalším kostelům. Užívám si nádherné výhledy. Večer se vracím kvetoucí loukou. Svatý Michal přede mnou opět září ve sklánějícím se slunci! Zasednu do trávy a poprvé po letech zkouším malovat vodovkami.