CDD-deník

 21. 5.  - 23. 8. 2017  Praha- Řecko - Praha  / upozornění: NEZAMĚŇOVAT s AKTUÁLNÍM datem publikace 

"Akropolis adieu" zpívám si podle Mireille Mathieu a už frčím k Marathonu. Posvačím půlkilovku řeckého jogurtu s meruňkami u nádherné přehrady*, která tu podle mého nebývala. Přemýšlím, že to ten Maratónec neměl vůbec jednoduché. Kolem je to samá průrva a kopec. Tu silnici tu tenkrát taky fakt neměl :-). Samotnou vesničkou Marathon jen projedu,...

Budou už dvě hodiny po poledni a já mám před sebou ještě vzdálené Vouliagmeni (Βουλιαγμένη). V 60. letech jediná pláž u Athén s moderní restaurací, deštníky a kabinkami. Jezdili jsme se tam koupat jen zřídkakdy, protože byla placená, ale já se tam vždycky těšila. Vzpomínám na ni jako na luxus, který nám naši občas dopřáli.

Brouzdám dál ulicemi mezi bohatě kvetoucími oleandry. Jdu pomalu, v klidu, jen lehce udržuji předpokládaný směr ke čtvrti olympijských stadionů z roku 2004. Musím si v hlavě zažít odehrané "představení" z posledních hodin...
Růžové a bílé keře se tu a tam střídají s pomerančovníky obtěžkané zářícími plody. Držím palce černému mercedeskovi...